Proč dilatovat betonovou podlahu? A nejen ji.
Dilatovat by se měla každá podlaha. Jakým způsobem se dilatace provádí a jaký má vlastně tento postup význam?
Proč se dilatace musí provádět
Rozdělit bychom je mohli do jakýchsi dvou typů. Tím prvním jsou konstrukční dilatace v podlaze a druhým pracovní dilatace v podlaze. Jakmile dojde k tzv. vyzrání, přichází čas na vyplnění pracovních dilatací, kdežto ty konstrukční musíme zachovat, neboť mají svůj zásadní význam.
Tzv. dilatační spáry jsou podstatné kvůli tomu, aby podlaha mohla, velmi jednoduše řečeno, dále „pracovat“. Dilatace znamená vlastně oddělování. Proč je důležité?
Například u laminátové podlahy dochází vlivem změn vlhkosti a teploty k rozměrovým změnám materiálu. A to je právě ten případ, kdy má dilatace smysl. U anhydritových podlah by dokonce mohlo dojít k popraskání, pakliže bychom tento technologický postup zanedbali. Dilatovat se v takovém případě nemusejí pouze velké symetrické plochy. Že by se anhydrit dilatovat nemusel vůbec, to patří k populárním (a velmi úporně přetrvávajícím) konstrukčním omylům. Obdobně vám bez dilatace nevydrží dokonce ani dlažba.
Dilatace tedy dokáže zamezit tomu, aby se podlaha později musela nákladně opravovat. Zničit se může i nášlapná vrstva. Navíc při pozdějších opravách dochází i k navýšení výšky podlahy. Změna rozměrů podlahy je přitom naprosto přirozeným jevem, kterému se nedá zabránit, je nutné s ním tedy takovýmto způsobem pracovat.
Kde a jak se dilatace provádí
Vždy by se dilatace měla provést po obvodu místnosti i v přechodu mezi jednotlivými místnostmi. Optimální rozměr dilatací podél stěny je cca 10 mm. Nevhodný postup je dodatečné prořezávání do hloubky, případně vkládání papírového profilu. Sjednáváte-li si firmu, která přijde realizovat podlahy, vždy je tak vhodné se jich dopředu zeptat na pracovní postup celé dilatace.
Zakrytí dilatační spáry
Dilatační spára má svůj smysl, to ale samozřejmě neznamená, že v interiéru z estetických důvodů ve své původní podobě zůstane. Mezi místnostmi můžeme instalovat některou z tzv. přechodových lišt, po obvodu lze umístit lišty obvodové. Jinou možnost představují také dilatační pásy. Ty dokáží efektivně bránit i vzniku tepelných mostů a snižují přenos hluku nebo nežádoucích vibrací od podlahy do zdiva. Pásy mají i výhodu ve velmi jednoduché montáži, postačí je nalepit.
Dilatační kryt nemá pouze estetický smysl. Mezi místnostmi také snižuje riziko úrazu, o odkrytou spáru by totiž snadno mohl někdo zakopnout. Další specifické vlastnosti krytu se samozřejmě liší podle toho, kde je ho nutno umístit. V nemocnicích nebo jiných veřejných prostorách se klade vyšší nárok na materiálovou odolnost než v rodinném domě a současně je i nutné, aby byl kryt maximálně nenápadný a zůstával v jedné rovině s podlahou.