Způsoby izolace podlahy proti vlhkosti

Vodorovná - Svislá

V konstrukcích budov neustále probíhají fyzikální děje – prostup tepla, vlhkosti a vzduchu. Příčinou tohoto prostupu je rozdíl teplot, rozdíl tlaků vodní páry, obsahu vlhkosti i tlaku vzduchu.

Vlhké zdivo má snížené tepelně technické vlastnosti, zvlhlé stěny a podlaha rychleji prochládají a špatně tepelně izolují. Důsledkem je pak vysrážení par ze vzduchu, odpadávání omítek, tvoření plísňových výkvětů a postupný rozpad zdiva. Nejzhoubnější dopad má vlhkost na dřevěné součásti konstrukce. Je hlavní příčinou vzniku dřevokazných hub a hniloby.

Také tepelná izolace ztrácí díky vlhkosti své vlastnosti. Čím více totiž voda zaplňuje malé dutinky v těchto materiálech (např. polystyren), tím hůře tepelně izolují. Proto je velice důležité zabránit pronikání vlhkosti do tepelně izolačních materiálů.

Před vzlínáním vlhkosti do zdiva a podlahy musíme zdivo izolovat zvláště v místech, kde se stýkají se zeminou.

Ještě než přikročíme k provedení izolace, musíme důkladně vyšetřit vodní poměry na staveništi. Zjistíme-li přítomnost podzemní vody, je třeba určit její pohyb. Nutný je i chemický rozbor vody, který zjistí, zda voda neobsahuje chemicky agresivní látky. Pokud zjistíme podzemní vodu, raději provedení izolace svěříme odborníkům.

U podsklepených budov se budeme věnovat izolaci jak svislé (stěn), tak vodorovné (podlahy). U nepodsklepených budov svislé izolace odpadají.

Vodorovné izolace

• podkladem je betonová mazanina

• dokonale zatvrdlý, suchý a rovný podklad natíráme penetračním nátěrem, který vyplňuje póry betonové mazaniny a zprostředkovává spojení izolační vrstvy s podkladem

• penetrační nátěr ale sám o sobě nevytváří požadovanou izolaci. Schne asi 6 až 12 hodin, v závislosti na teplotě

• na penetrační nátěr pokládáme zvolenou hydroizolační (parotěsnou) zábranu, většinou se jedná o pásy z modifikovaného asfaltu. Jednotlivé pásy pokládáme volně (např. TWIN®,který není natavovací) s překrytím o 100 mm. Pro izolaci proti zemní vlhkosti musíme pásy napojit na svislou izolaci. Staré osvědčené metody používají horký nátěr z asfaltu a na něj se nalepuje asfaltová lepenka. Musíme přitom dbát na dokonale přilnutí lepenky bez bublin. Jinou variantou je použití polyetylénové hydroizolační fólie, na kterou se kladou tepelně izolační desky

Svislé izolace

• První způsob:

svislou izolaci připevňujeme k venkovní straně podzemního zdiva a teprve potom z pracovního prostoru rozšířeného minimálně o 600 mm vyzdíme izolační přizdívkou. Lepenkové nebo hydroizolační pásy vodorovné izolace přesahují asi o 150 mm venkovní obrys podzemního zdiva. Tento přesah později využijeme k navázání svislé izolace. Venkovní líc podzemního zdiva omítneme vápenocementovou maltou a po zatvrdnutí omítky ji opatříme penetračním nátěrem. Následuje nalepení asfaltových nebo hydroizolačních pásů s přesahem 100 mm. Svislou izolaci vyvedeme asi 150mm nad terén a zatáhneme do ložné spáry zdiva. Nakonec dobře zasypeme pracovní prostor.

• Druhý způsob (méně vhodný):

po obvodu základů postavíme izolační cihelnou přizdívku opřenou o svislý výkop zeminy. Přizdívku omítneme a opatříme penetračním nátěrem. Vodorovnou izolaci provedeme do výšky 150 mm na izolační přizdívku. Na nátěr nalepíme vrstvu asfaltových nebo hydroizolačních pásů s přesahem o 150 mm. Je-li to nutné nalepíme stejným způsobem druhou vrstvu a zajistíme vodorovnou izolaci ochrannou vrstvou asfaltového nátěru. Po vyschnutí a zatvrdnutí ochranné vrstvy začneme ve vzdálenosti asi 30 mm vyzdívat zdivo podzemního podlaží. 30 mm spáru zaléváme vápenocementovou maltou.

• Třetí způsob (moderní):

pomocí nopové fólie jak u novostaveb, tak i u rekonstrukcí starých budov. Nopová fólie brání nejen vzlínání vlhkosti, ale i pronikání radonu z podloží. Nopy na fólii vytváří drenážní systém na základě vytváření vzduchové mezery mezi zdivem a zeminou (voda je odváděná do drenážního potrubí) a jsou plnohodnotnou náhradou za izolační přizdívku. Největší výhodou je velmi rychlá montáž a úspora financí

Alena Lasotová